To co si nikdo nepřeje... ...a fenomén dnešní doby... :-(

Nevěra - nejhorší prohřešek ve vztahu, manželství.

 Nevěra! Ta se vztahem dokáže pořádně zahýbat a je jedno, jestli „zanáší“ muž či žena. Jenže, co vlastně je, a co není nevěra? Co takový flirt? Nebo třeba jen hříšné myšlenky? Jak nevěru vnímají muži, jak ženy a kdo z nich dokáže lépe odpouštět? To všechno jsme zjišťovali.

Odhalená nevěra je pro vztah vždy velmi zátěžovou situací. Je to velké trápení pro oba partnery a přímo v tom bolestném prožitku příliš rozdílů mezi pohlavími není. Jednoduše ten smutek, ponížení či zklamání pociťují muži a ženy stejně.

Rozdíly jsou ale v důvodech nevěry. „Zjednodušeně lze říci, že muži snáze oddělují sexualitu od emocí a vztahu, takže při nevěře u nich častěji převažuje sexuální zájem,“ vysvětluje psycholog a manželský poradce Zbyšek Mohaupt. Naopak ženy hledají spíš emoce, city a porozumění.

A tak jsou ve výsledku rozdíly i v tom, kdo jak na nevěru pohlíží, co už pro něj nevěra je a jak dokáže odpouštět.

1. Flirt – tak trochu „hra s ohněm“

Určitý stupeň flirtování patří k běžnému životu, a to bez rozdílu pohlaví. Jde o zábavu, potvrzení si vlastní atraktivity, neškodné odreagování. Ale podle odborníků je to zároveň tak trochu nebezpečná hra, protože hranice mezi nevěrou a neškodným flirtem je velmi tenká.

Pokud je vztah silný a stabilní, určitou míru flirtování snese bez ohrožení. Jakmile ale jinému dáváme to, co patří výlučně do blízkého vztahu s partnerem a sami bychom nechtěli, aby to dělal, pak jsme rázem na poli nevěry, Takže nejlépe vůbec neflirtovat.

Jak jsou na tom ženy: Zástupkyně něžného pohlaví jsou, co se týče flirtování, o něco tolerantnější než muži. Jsou si vědomy, že jistý sklon k „objevitelství“ mají muži jednoduše v genech a že zakazovat jim to by nikam nevedlo.

Jak jsou na tom muži: Naopak zástupci silnějšího pohlaví celkem neradi vidí, když jejich partnerka s někým flirtuje. Nejde ani tak o to, že by měli strach, že se to zvrhne v něco víc, spíš jde o vrozené a přírodou dané majetnické sklony. Je to přece „jejich holka“, kterou si v záplavě ostatních samců „ulovili“ právě oni.

2. Líbání – nevěra jak vyšitá

O tom, zda líbání je, či není nevěra, nehodlají odborníci diskutovat. Jednoznačná odpověď je ano! Myslím, že tudy vede pomyslná hranice ohrožení. Smyslem líbání je přece smyslové vzrušení. Co by s vámi udělalo, kdybyste viděli svého partnera či partnerku líbat se s někým jiným? Navíc líbání v „podvedeném“ vyvolává obavy do budoucna a hlavou mu běží jediná myšlenka: Teď se líbají, příště dojde na sex.

Jak jsou na tom ženy: Samozřejmě tenhle druh nevěry snášejí velmi těžce. Ale ve většině případů svalují vinu na svého partnera. Terčem jejich zloby se stane právě on, i když dívka, s níž se líbal, lichotivá jména nejspíš také nedostane.

Jak jsou na tom muži: Podle odborníků stejně špatně jako ženy. Rozdíl je snad jen v tom, že ve velké části mužů se probudí opět majetnické a ochranitelské sklony, takže se minimálně v prvním momentě zloba a nenávist obrátí na jejich soka. Jistě ji svedl, možná donutil, využil její chvilkové slabosti. Ale až tohle odezní, bude stejně záletná partnerka čelit velkým problémům.

3. Hříšné myšlenky – způsob úniku

Situace, kdy si jeden z partnerů myslí na někoho jiného, nejsou nijak výjimečné. A vždy jde o snahu o únik či odstup od aktuálního partnera. Někdy jen ze zvědavosti, jaké by to mohlo být s někým jiným, nebo z nudy, protože současný vztah už trvá hodně dlouho, někdy z důvodu nespokojenosti. A právě ten poslední důvod může být pěkně nebezpečný. Pokud totiž raději myslíme na někoho jiného, než abychom byli s partnerem, není něco v pořádku. Myslení na jiného partnera je taky určitý druh nevěry a je jen otázkou času kdy se ta myšlenková nevěra stane tou fyzyckou.

Jak jsou na tom ženy: Ve chvíli, kdy jim ve vztahu něco chybí, dost často se uchylují právě ke snění. Co kdyby byl ten nový kolega něžnějš? Co kdyby byl lepší v posteli, co kdyby je více miloval? Na obranu žen ale nutno podotknout, že většinou zůstane jen u snů. Ne že by dámám chyběla odvaha, ale spíš si snáze uvědomují hodnoty, které jejich současný vztah má.

Jak jsou na tom muži: Ti jsou od přírody dravější, impulzivnější, možná i o krapítek odvážnější. Proto méně sní a více konají. A když jsou ve vztahu nespokojení, o možné nevěře příliš neuvažují, ale rovnou k ní přistoupí.

4. Sex – nevěra se vším všudy

Pokud jeden z partnerů zahne a je následně odhalen, čekají muže i ženu pořádně perné chvilky. Téměř vždy jde o krizovou situaci. Partneři mohou prožívat šok, pocit ochromení, bezradnosti, strach, ohrožení jistot, pocit ztráty kontroly, zhroucení představ, zátěž. V tuhle chvíli na pohlaví skutečně nezáleží. Jen muži chtějí častěji nevěře porozumět a jednat, obecně hůře snášejí nejistotu ve vztahu. Ženy si zas chtějí spíše tu bolest odžít a očistit se.

Z toho všeho vyplývá v podstatě jediné. Ať už podvádí kdokoli, vztah hodně utrpí a vůbec není jisté, že se ho podaří zachránit. Vítězství lze tedy dosáhnout jediným způsobem – nedopouštět se nevěry!

Kdo umí lépe odpouštět

Odborníci se shodují v tom, že odpustit nevěru dokážou spíše ženy. Jednoduše zatnou zuby, překonají prvotní bolest, a pak už o tom nechtějí nikdy slyšet. Důvěra v partnera je samozřejmě hodně nalomená, ale i to jsou ženy schopny překonat. Naučí se svému muži opět věřit, i když odpustit neznamená zapomenout. Důležité pro možnost odpuštění je ale to, aby muž svou chybu přiznal a s plným vědomím se omluvil. Jen tak si totiž může uvědomit, jak velkou bolest své partnerce způsobil, a že další takový „přehmat“ může skončit katastrofálně.

Naopak muži mají s odpouštěním velké problémy. Je raněná jejich ješitnost. Chlap s parohy přece není chlap. Co na to řeknou kamarádi? To všechno se jim honí v hlavě a komplikuje to proces odpuštění.

 Zdroj: Internet + vlastní